Do třetice na téma „dětí v 21.století“ (viz předchozí „Háro“ a „Martha„) – „Tomáškovy křížaly“ – fenomén loňského podzimu. Jedenáctiletý kluk, který si přál nový počítač a s rodiči se dohodl, že mu ho „jen tak nekoupí“, ale že na něj vydělá.
„Dejte každému dítěti kousek půdy, třeba metr, nebo půl a řekněte, že za ní odpovídá. O ekonomice a hospodaření se tím naučí víc než by se kdy naučil ve škole.“ Něco v tomto smyslu prohlásil před už skoro sto lety Tomáš Baťa. V dnešním světě relativního nadbytku jsou však jeho slova pro mnohé z nás (v roli rodičů) stále obtížněji naplnitelná. I proto mi přijde příklad Toma Vejmoly více než hodný šíření. Možnost si v jedenácti letech zkusit vytvořit vlastní práci, vybudovat značku, práci si zorganizovat, komunikovat se zákazníky a všechno si spočítat je zkušenost k nezaplacení. Zkušenost, o které mnozí lidé celý život pouze sní (těch více než 8 z 10, kteří chodí denně do zaměstnaní, které je nenaplňuje).
„Dejte každému dítěti kousek půdy, třeba metr, nebo půl a řekněte, že za ní odpovídá. O ekonomice a hospodaření se tím naučí víc než by se kdy naučil ve škole.“ Tomáš Baťa.
Podívejte se na reportáž České televize nahoře nebo na Tomášovu prezentaci na setkání lidí, kteří si vytvořili práci s názvem Život (i peníze) – níže. Zde je několik fotografií a zde záznam panelové diskuze ze stejného setkání.
Myslím, že v naší škole se nám Baťovo doporučení daří celkem dobře naplňovat – na školní zahradě i ve spoustě školních projektů. Inspirace, jak děti hospodaření, podnikání a celkově samostatnosti naučit, ale není nikdy dost. Jak to děláte u vás ve škole, doma a jinde? Podělte se. Díky!
P.S.: Jinak před bezmála dvěma tisíci facebookovými „lajky“ u zprávy o Marthě Payne naprosto nekriticky tleskám. Je to pro mě naděje, že pozitivní příklady táhnou, a že dnešní děti s pomocí technologií už přehazují výhybku chodu světa směrem k větší radostnosti, harmonii a udržitelnosti. Díky i za to.