Školní jídelny ve státních základních školách. Na první pohled se zdá, že ve většině se toho za posledních čtyřicet let mnoho nezměnilo. Maso s přílohou hraje prim, uho a buchtičky se šódó jsou stále v kurzu, zeleniny jako šafránu. Přibyly snad jenom pesticidy a plejáda objevů potravinářské chemie (obarvovadla, dochucovadla, prodlužovadla životnosti,…), pro které se vžil lidový název „éčka“.
Tři roky jsem u nás ve škole koordinoval dětský parlament. Tématem číslo jedna byla po celou dobu školní jídelna. Bylo to to hlavní, čím se děti chtěly zabývat, co chtěly řešit. Přály si pestřejší výběr, více zeleniny, krapet jiný přístup…
Od té doby uběhl nějaký čas a dnes to vypadá, že i tato oblast naší společnosti se dává do pohybu, že i tu se odehrává malá revoluce. Tu, podle všeho, odstartoval projekt Skutečně zdravá škola a my tak dnes i v Česku máme obří školní vývařovny, které vaří tak jako je to běžné třeba v mnoha školních zařízeních ve Francii – bez pesticidů z místních, lokálních surovin, bez jednorázových obalů, pestře, s převahou zeleniny a dokonce i se zapojením dětí.
Na letošním festivalu Evolution se sešly čtyři zástupkyně tohoto nového směru školního stravování, aby se podělily o své zkušenosti. Pusťte si jejich povídání v úvodu a možná to změní váš pohled na to, co je nebo není možné…
První příklad je ze ZŠ Waldorfská Pardubice. Vaří zde cca 250 porcí denně. Drží se principu „od vidlí po vidličku“, tj. část jídla pěstují na zahradě, děti jezdí paběrkovat k ekofarmářům a snaží se tak učit celý proces přípravy jídla. Budují dlouhodobé vztahy s dodavateli, především místními – třeba pečivo odebírají od místního pekaře. Pořádají nespočet akcí s cílem zatáhnout děti do přípravy jídla. Například… zvou rodiče prvňáčků na oběd; Deváťáky učí vařit od snídaně, přes svačinu po hlavní jídlo; akce „Poobědvej se svým prvňáčkem“; s dětmi sesbírají na zahradě žabinec, umixují z něj smoothie a vyrobí pomazánku, dělají pickles nebo nakládají zelí a učí tak děti procesu fermentace. Zajímavostí je, že paní hospodářka vedla ve škole kroužek vaření.
Michael Pollan popisuje problém dnešního stravování takto:
A toto je, co radí: „Jezte jídlo (ne průmyslově zpravované potraviny). Ne moc. Většinu rostliného původu.“
Druhý příspěvek v úvodním videu je z MŠ Semínko v pražském Toulcově Dvoře, což je soukromá (ale státem akreditovaná, tj. 100% kontrolovaná) školka. Vaří přes 200 jídel denně. Vše z čerstvých surovin a kladou důraz i na přípravu v nádobách z přírodních materiálů. Jídlo mají zakotvené už ve školním řádu – rodiče tu například nesmí dětem dávat lízátka a jiné průmyslově zpracované cukrovinky, stejně tak jsou obezřetní u oslav. Též děti učí tomu, jak jídlo vzniká – například mají sad, v kterém společně načešou třešně a společně si pak upečou bublaninu. Rodiče nosí přebytky ze zahrady a děti si pak například jablka samy zmoštují. Osahají si tak, jak co vzniká. Dokonce si i sami melou mouku.
Yvon Chouinard radí nalézt si na jídlo své konkrétní dodavatele, u kterých víte, jak ho vypěstovali, vychovali, zpracovali:
Třetí vstup je ze ZŠ Dobřany (20km od Plzně), kde mají 1050 strávníků, tj. se svačinkami dohromady 2200 porcí. Paní hospodářka sama vede kroužek vaření. Jezdí sem studenti z jiných evropských zemí, diskutují tu pravidelně se špičkovým zahraničním sportovcem o tom, jak se stravuje a celkově i tu akce střídá akci s cílem zatáhnout lidi do dění a vyladit se na tom, co je to dobré jídlo a jak vzniká. Zaujala mě i zmiňovaná symbióza s městským úřadem v Dobřanech – mimo jiné i v tom, že se tu všichni stravují.
Poslední příklad je ZŠ Český brod, která pečuje o 800 strávníků ze čtyř okolních škol.
Tyto čtyři dámy ukazují, že to jde. Že to jde pestře, že je možné nakupovat i u drobných místních dodavatelů a podporovat tak místní ekonomiku a ne nadnárodní nebo oligarchické korporace (viz tzv. Wall Mart effect – bod č. 1 tohoto článku), tj. k prospěchu nás všech. Ukazují, že je možné děti zapojit do dění v kuchni, že si mohou část jídla i vypěstovat nebo, že je možné veškerý odpad kompostovat a přeměnit tak v půdu (a nevytvářet další odpad).
Buď jak buď, přijde mi, že dnes už není se na co se vymluvit. Skutečně zdravá škola poradí a nasměruje tyto konkrétní příklady jsou dokonalou velmi konkrétní inspirací. Prostě víme, že to jde.
Co myslíte?
P.S.: Mrkněte na další malou stravovací r-evoluci, která se odehrává u nás ve škole (zde).