Už je to nějaký pátek (konkrétně 7.10.’16), co jsme u nás ve škole, v rámci „Festivalu výživy“ přivítali Vladimíru Strnadelovou a Jana Zerzána z Institutu celostní medicíny, autory knih Radost ze zdravých dětí a Radost z jídla. Tito dva manželé patří v Česku mezi přední, dlouholeté propagátory celostního přístupu ke zdraví.
Upřímně nevím, co si po každé takové besedě počít. Už jsme jich u nás ve škole měli bezpočet (Díky Ladě Pilařové a ostatním za neúnavnou organizaci!!). Pokaždé si tam povyprávíme o tom, na co nového věda přišla – co je pro lidské tělo prospěšné a co naopak toxické. Pak si připomeneme třeba programy „Ovoce a mléko do škol“, v kterých je naše škola zapojená, zmíníme automat na zdravé svačinky, který sice zákonodárci poslední dobou oklešťují, ale funguje dál. Nakonec se podíváme na jídelní lístek u nás v jídelně… a nevíme, co si s tím rozporem (informace z vědy vs. realita stravování našich dětí) počít…
Co s tím? Co jiného než tyto besedy, blogy, zprávy na sociálních sítích a případně tlak na naše zastupitele, případně na vedení školy můžeme pro změnu udělat?
Má někdo nějaký nápad?