V tomto blogu chceme obrovsky poděkovat za pomoc s řešením důsledků poničené zahrady a jejím zabezpečením – zde.

Číst více…

Prováděl jsem nedávno po naší škole známého z jiné části Prahy, který má děti v tradičním vzdělávacím systému a on žasnul snad nad vším, co jsem mu u nás ukazoval…
Uvědomil jsem si na tom, že právě tito „udivení návštěvníci“ mi pomáhají vidět, co už sám, po letech, nevidím. Například naši školní zahradu, která podobně jako v případě vaření u nás ve škole ukazuje další aspekt toho, jak by mohla vypadat základka budoucnosti.

Číst více…

Dvakrát do roka pořádáme u nás ve škole jarmark: Vždy na jaře a na podzim. Teď v sobotu se konal už po jedenácté (12.9.’19).
Musím říct, že zraje jako víno a pozoruji, že nejsem zdaleka sám, kdo je z této sešlosti rok od roka nadšenější. Nemůžu si pomoct, abych o té své jarmarko-radosti neřekl ostatním, a tak o ní píšu – v minulosti už třikrát: první, šestý a devátý. 🙂

Číst více…

V červnu jsem tu psal o malé revoluci ve školním stravování a vlastně hlavně ve výuce, kdy si naši sedmáci a osmáci vaří sami (viz Děti si vaří samy aneb další malá revoluce ve školním stravování). Podobných malých revolucí najdete ve školách našeho typu nespočet. Jedna, z které se já osobně raduji nejvíce je pravidlo, že se na přestávky chodí ven. Za jakéhokoli počasí.

Číst více…

Je to k nevíře, že zahradní sešlost, kterou před čtyřma lety uspořádaly dvě maminky na naší školní zahradě (Díky Péťo a Péťo) se minulou sobotu konala už po deváté (připomeňte si potřehy z šestého jarmarku zde). Díky Rado Marčekovi máme z této soboty krásnou video-vzpomínku (v úvodu). A zde jsou fotky.

Číst více…

20.10.2013 jsem (tenkrát ještě na svůj osobní blog) zkoušel popsat svoje dojmy z našeho prvního školního jarmarku (Jarmark jako nástroj). V sobotu jsme uspořádali v pořadí už šestý a moje nadšení, údiv a další emoce jsou buď stejné, nebo možná spíš ještě silnější. Vždy mě fascinuje zažít na vlastní kůži to, co dokáže pár lidí, které spojuje jedna silná idea. Přijde mi neuvěřitelné, že v místech, kde jsou přes den občas školní děti a sem tam nějaký učitel, se z ničeho nic mísí rodiče, děti, učitelé, sousedé, naši zastupitelé, další přátelé a fanoušci naší školy, kteří na jarmark přijeli mnohdy i z pěkné dálky. Jindy pospíchající rodiče najednou nikam nespěchají. Někteří pečují o stánek či stanoviště, další jen tak korzují a povídají si. Děti a všichni ostatní jakbysmet. Málokdy a málokde v našich končinách (obzvlášť, co se školního prostředí týče) zahlédnete tolik zářících očí najednou…

Číst více…