Andrew McAffee: Kdo tu nejste poprvé, možná si ho vybavíte z příspěvku s názvem Montessori mafie. Profesor na MIT, autor dvou bestselerů o technologizaci práce (česky vyšel Druhý věk strojů) patří již pár let mezi několik málo autorit, které umí vysvětlil změny na trhu práce. Pokud jste rodiči malých dětí a/nebo jste v produktivním věku, velmi doporučuji poslechnout si některé z jeho početných přednášek na internetu, případně pročíst jeho blog či knihy. Vypadá to, že to nebude trvat dlouho a na “trhu práce” (i mimo něj) nezůstane kámen na kameni. Škola je přípravkou na život (a tedy i na ten pracovní). Jestli má být život už za 10-20 let diametrálně jiný než dnes, i škola by se měla zásadně proměnit. A já si říkám: přemýšlíme a diskutujeme o tom dost?
Wayne Gretzky, legendární kanadský hokejista se proslavil bonmotem: “Jedu tam, kde bude puk, ne tam, kde momentálně je.” A to je, myslím, to, oč tu kráčí. Připravují se naše děti na to, kde bude puk okolo roku 2030, kdy si budou dnešní páťáci psát „sívíčko“? Budou si vůbec ještě nějaké CV psát, nebo se v té době bude fungovat už bez něho?
Andrew Mc Affee a další upozorňují na to, že zaměstnání bude dramaticky ubývat. Mimochodem málokdo ví, že tato dnes u nás stále ještě nejběžnější forma výdělečné práce je jen zhruba asi 100 let starý vynález. Svého vrcholu dosáhlo okolo roku 1880 a od roku 1980 v USA a v záp. Evropě se jako podmnožina placené práce zmenšuje. Fenoménem doby je a ještě bude technologizace práce. Do roku 2030 zanikne více než polovina dnes běžných pracovních pozic. Ohroženi nejsou jen úředníci nebo operátoři v továrnách. Zmizí pravděpodobně řidiči, mnozí programátoři, překladatelé, prodejci, účetní, finanční a jiní poradci a mnohá další povolání. Pro mnohé je děsivým paradoxem to, že s rapidně klesajícím počtem pracovních míst se podobně rapidně zvyšuje i počet lidí, kteří chtějí pracovat. Na planetě nás nikdy nebylo víc a hranice jsou i přes uprchlické vlnobití neuvěřitelně prostupné.
Více než polovina světové práceschopné populace je dnes nezaměstnaná nebo zaměstnaná za minimální mzdu (zdroj). Pracovních míst bude přitom dále ubývat, světová populace roste a hranice nebyly nikdy prostupnější. Připravujeme na tuto realitu naše děti?
Bůhví, co bude, ale zdá se, že bude platit to, co zkraje minulého století předpověděl britský badatel Russel Wallace (1823–1913): „V 19. století pracovala většina Evropanů a Američanů se zvířaty a rostlinami venku. Ve 20. století trávili lidé čas utahováním součástek a posunováním papíru uvnitř. Ve 21. století bude většina z nás pracovat s lidmi na zlepšování jejich životů.“
O tom, co bude, může napovědět i to, co už dnes hledají u rekrutů technologické firmy. Zde je na toto téma velmi povedená přednáška Dana France z Googlu z minulého listopadu, kdy v ní velmi srozumitelně vysvětluje, co Google už dnes požaduje a co by měl zaměstnanec budoucnosti umět. Při sledování opět doručuji otázku z úvodu článku: „Připravuje vaše škola vaše děti na tento svět?“
Seth Godin ve své knize Nepostradatelní dal dohromady zajímavý seznam toho, co nás učí tradiční škola. Lehce upraveno:
1. zapadnout
2. nosit si práci domů (domácí úkoly)
3. dodržovat pokyny
4. psát si důkladně to, co říká autorita
5. chodit každý den na stejné místo
6. dívat se na hodinky a snažit se život „stihnout“
7. biflovat se na zkoušky
8. mít hezký rukopis
9. používat interpunkci
10. kupovat si věci, které si kupují ostatní žáci
11. neklást otázky a jinak nezpochybňovat autoritu
12. odvádět minimum požadovaného objemu práce
13. jít nejprve na gymnázium a pak na vysokou
14. mít dobrý životopis
15. neselhat
16. neříkat nic, čím by se člověk mohl ztrapnit
To je škola, do které jsem chodil já. Je to bohužel i škola, do které chodí většina dnešních českých a slovenských dětí. Jsme momentálně montovnou Evropy a montovna potřebuje poslušné, dochvilné dělníky s namemorovanými znalostmi. Většina našich volených úředníků se soustředí na volené období. Kde bude puk v roce 2030 je nezajímá. Pokud by je to zajímalo, seznam by vypadal tak, jak říká Dan Franc nebo nějak takto:
1. základy sebepoznání – „kdo vlastně jsem?“
2. základní principy šťastného svobodného života
3. nalezení a využití svého talentu a vášně
4. umění (sebe)motivace
5. umění sebe-řízení
6. leadership aneb umění rozvinout svoji přirozenou autoritu
7. základy podnikatelství
8. peníze a my – základy finanční gramotnosti
9. veřejný přednes – umění prezentace
10. umění konsensu včetně aktivního naslouchání
11. základy rozhodování
12. umění spolupráce (včetně virtuální a napříč kulturami)
13. základy práce s novými médii a novými technologiemi
14. základy přírodních věd
15. základy společenských věd
16. jazyky (rodný a jiné)
Fakt je ten, že doba montoven končí a to, co se dnes jeví jako neměnné (například náš automobilový průmysl s návaznou sub-dodavatelskou branží) nenávratně zmizí nebo dozná zcela zásadních změn (a s tím i celá naše společnost).
Podle všeho to nebude trvat zase tak dlouho.
Měla by tedy škola dneška učit shůry definované (do velké míry málokomu potřebné) „učivo“, nebo by měla vybudovat prostředí, ve kterém děti budou moci být samy sebou a dělat, co je baví (a tím se samy nebo s podporou dospělých učit) tak, jako o to usilujeme u nás ve škole, nebo jak o tom mluví například v Sudbury? Co myslíte?
Proberme to!
Fotky: Google plus; Videa: Youtube; Facebook: Montessori cesta
P.S.: Pokud máte někdo chuť do našeho školního blogu občas přispět, napište mi na tomas@peoplecomm.cz. Budeme rádi za pestřejší spektrum názorů.