Amerického psychologa Phillipa Zimbarda budete znát v souvislosti s jeho vězeňským experimentem, který světu ukázal, jak bezbranní jsme vůči rolím, do kterých se v životě dostáváme. Stačí, aby z nás někdo udělal dozorce, oblékl nás do uniformy a dal nám moc nad ostatními a začnou z nás lézt vlastnosti, o kterých jsme neměli nejmenší tušení.
Jedním z témat profesora Zimbarda je i mužství. Jeho poslední kniha se jmenuje: Odpojený muž aneb Jak technologie připravují muže o mužství a co s tím (vyšla v roce 2017 i v češtině).
Na podzim 2016 poskytl rozhovor Českému rozhlasu, který najdete v plném znění zde. Pro náš školní blog jsem z něho vybral část věnovanou právě problému výchovy chlapců. Pusťte si buď video v úvodu, nebo si přečtěte přepis rozhovoru v češtině níže. Málokdo umí toto téma popsat tak dobře jako právě Zimbardo. Doporučuji přečíst každému rodiči chlapců a vlastně i dívek, neboť většina dívek si jednou bude nějakého chlapce hledat.
Phillip Zimbardo říká: Žijeme ve světě plném techniky. Ta může být na jedné straně skutečně okouzlující. Sám si nedovedu představit život bez Googlu. Na druhou stranu, čím více se dívám na svůj mobil, tím méně se dívám na vás. Mladí lidé tráví čas na Facebooku místo toho, aby ho trávili spolu. Trávíme stále více času ve světě techniky bez lidí než ve světě lidí bez techniky. Mladí chlapci navíc propadli světu videoher. Ty jsou neskutečně fascinující. Třeba World of Warcraft a mnoho dalších. A mladí muži velmi brzy zjišťují, že čím více času u počítače strávím, tím více bodů můžu ve videohře získat. Můžu se zlepšovat. Začíná to jako hra a postupně se z toho stává nový životní směr. Musí hrát stále víc a víc.
Mladí lidé tráví čas na Facebooku místo toho, aby ho trávili spolu. Trávíme stále více času ve světě techniky bez lidí než ve světě lidí bez techniky.
Výzkumy dokazují, že když hrajete počítačové hry dvě až tři hodiny denně, je to hodně, ale je to pro vás v určitém směru dobré. Zlepšujete si tím svoje reflexy a jistý druh koordinace. Pokud ale hrajete trochu déle, má hraní negativní účinky. Mnoho mladíků po celém světě ale hraje klidně deset a více hodin každý den.
Pokud ale hraju videohry deset hodin denně, některé činnosti musím vypustit. Nečtu, nepíšu, nechodím do kina, nebavím se s přáteli, necvičím, nechodím do přírody, a dokonce ani nejím se svými rodiči. Místo toho jím nezdravě ve svém pokoji a tloustnu.
Mladí chlapci, kteří jsou takto závislí, neumějí přestat. Škola jim připadá nudná. Protože ve škole s vámi někdo mluví. Oni ale v duchu stále hrají World of Warcraft, a jak jsme si popsali, chtějí se stále zlepšovat. Když ale místo domácích úkolů hraju videohry, moje známky se začnou zhoršovat. Mě to ale nezajímá, protože mě škola nebaví.
Pokud dítě hraje dvě až tři hodiny denně, je to hodně, ale je to pro něj v určitém směru dobré. Pokud ale hraje deset hodin denně, má to pro něj devastující účinky.
Dívky, které byly horší než já, jsou najednou lepší. To je způsobeno tím, že děvčata dnešní mladé generace pracují tvrději než kdykoliv předtím. Pracují skutečně tvrdě, jsou zvyklé pracovat tvrdě a navíc jsou zvyklé spolupracovat v týmech. Takže známky dívek se postupně zlepšují, známky chlapců se naopak zhoršují. Mnoho chlapců ani nedokončí střední školu. Pokud nedokončíte střední školu, váš život v podstatě skončil. Nikdy neseženete dobrou práci.
Řada chlapců, kteří jsou velmi inteligentní, sice dokončí střední školu, ale pak už nezvládnou univerzitu. Opět kvůli závislosti na počítačových hrách. Dříve jsme byli zvyklí mít na vysokých školách více chlapců než děvčat, nebo jich bylo přinejmenším stejně. V současnosti máme na vysokých školách mnohem více dívek než chlapců. Když jsem před mnoha lety s psychologií začínal, byla většina psychologů muži. Nyní tvoří sedmdesát až osmdesát procent studentů psychologie ženy. Odešli snad chlapci do technických oborů? Ne, tyto obory mají počty studentů stále stejné, zde se nic nezměnilo. A já se proto ptám, kam se všichni ti chytří kluci poděli? V České republice, Maďarsku, v Itálii? Odpověď, přiznám se, neznám.
Je tu ale ještě další problém. Hraju videohry šest nebo osm hodin, cítím se unavený. Co udělám, abych si odpočinul? Stačí zmáčknout knoflík. Zadám do vyhledávače www.pornhub.com a objeví se tisíce žen, které mi chtějí dát lásku zdarma, udělají, co si budu přát. V mnoha případech při tom masturbuju, v mnoha případech mám orgasmus a pak se vracím zpět k hraní.
Jak vlastně pornografie na tyto mladé muže působí?
Mnoho mladých mužů, kteří nikdy nevyzkoušeli sex, si myslí, že sex je to, co vidí v pornografii. Videohry a pornografie jsou vytvářeny muži, pro mužskou potěchu a mužské hodnoty. Videohry znamenají ničení, soupeření, násilí, dominanci… Pornografie pak má vliv na vnímání žen, jejich ovládnutí, vnímání sexu jako fyzického výkonu. Romantika je zde zcela potlačena. Dokonce jsou potlačeny i všechny povinnosti, které mají muži vůči ženám. Na konci filmu vždy přichází mužský orgasmus a tím vše končí. Mnoho mužů, dokonce i ti, kteří jsou ženatí, preferuje pornografii před skutečným sexem. Skutečný sex je součást mezilidských vztahů, musíte komunikovat. Ve skutečnosti vede k dosažení orgasmu řada kroků. Není to hned. Musíte dívku nejdříve vzít do kina, na večeři, musíte s ní mluvit. Chodí za námi mnoho žen s tím, že jejich manžel upřednostňuje pornografii před skutečným sexem. Je to ponižuje. Cítí se zahanbeny.
Když to shrnu, je to zkrátka nový trend, který ohrožuje naši společnost. Ženy si často stěžují: je těžké najít muže, který by mě respektoval, který by mě miloval, místo toho, aby se díval na video.
Existuje vůbec řešení tohoto problému?
Pokud jste otec, bratr nebo bratranec těchto mladých chlapců, musíte jim pomoct. Tak, že jim budete mužským vzorem. Tím, že je vezmete do kina, na fotbal, do parku, do zoo. Máme ale celou řadu řešení. Ve své knize píšu o tom, co může dělat vláda, škola, rodiče.
Rodičům bych poradil toto: Musíte vědět, co vaše děti dělají. Kolik hodin jsi dělal úkoly, školní práce, kolik hodin jsi cvičil, kolik hodin jsi hrál videohry? Na konci to pak můžeme porovnávat. Řekl bych, že rodiče by byli překvapeni tím, kolik hodin jejich děti tráví hraním videoher.
Teprve potom můžou rodiče říct dětem: My víme, že by jsi rád hrál videohry, ale hraješ moc dlouho. Pojďme to snížit a pojďme se v ušetřeném času společně dívat na film.
Další věc je, že se mnoho mladých mužů cítí být bezcennými. Nevím, jaká je v tomto případě jejich budoucnost. Myslím, že to ženy a dívky vědí mnohem lépe. Proto potřebujeme ženy, aby řekly chlapcům: Dokaž mi, že si zasloužíš mou lásku.
Na závěr Zimbardův Ted talk na toto téma:
Co vy na to? Jak držíte své děti od techniky?
P.S.: K tématu výchovy chlapců si připomeňte přednášku Milana Studničky u nás ve škole Kluci a holky: Jak je vychovat? nebo si přečtěte Zimbardovu knihu věnovanou tomuto tématu: Odpojený muž aneb Jak technologie připravují muže o mužství a co s tím.