Máme za sebou ve škole dva roky „besedování na Beránku“ a já píši tento blog ze dvou důvodů: Zaprvé chci připomenout, proč jsme se do toho pustili a zadruhé chci požádat, zda by ode mě někdo organizaci nepřevzal, poněvadž jsem s tím s koncem loňského školního roku přestal.
Tak hezky popořadě :-).
Do organizování jsme se pustili/jsem se pustil před dvěma lety z následujících důvodů:
1) Mezi-lidské vztahy vznikají společnými zážitky, sdílením, společnou tvorbou. O co pevnější vztahy budou i u nás ve škole, o to lépe to tam celé bude fungovat. Osobně jsem si myslel, že podobné besedy by mohly být jedním z míst nejenom pro intelektuální stimulaci nás rodičů a učitelů, ale právě i pro pravidelné tužení vztahů.
2) Žijeme v jedné z dob, kdy se lámou paradigmata. Čert aby se v tom všem vyznal… Jen co se týče dětí…: Jak je vychovávat?, A vychovávat vůbec nebo je nechat být?, Jak s nimi komunikovat?, Jak přistupovat k jejich vzdělávání?, Co jíst? … otázek je víc než odpovědí. Naštěstí existují lidé, kteří se těmto složitým tématům i u nás nejenom věnují, ale navíc je dokáží i poutavě zprostředkovat a vysvětlit.
3) Každá beseda vždy byla i mini-fundraisingem pro školu – dobrovolné vstupné šlo na úpravy na zahradě, školní pomůcky a další potřeby školy. Z besed jsme většinou dostali od 1000 do 4000 Kč.
Naše besedy si získaly věhlas. Účastnilo se jich od 20 do 100 lidí. Na videu se na ně podívaly a dívají další tisíce lidí – viz školní Youtube kanál.
Při každé besedě jsem se cíleně ptal, kolik je v obecenstvu rodičů od nás ze školy. Když odečtu naše (hojně se účastnící) učitele, rodičů nebylo zpravidla víc než na prstech obou ruk. A to je důvod, proč chci organizaci předat někomu dalšímu. Upřímně došla mi motivace, došly mi síly a nejspíš mi chybí i nějaké schopnosti.
Vím, že mnoho lidí odcházelo z těchto povídání se změněným pohledem na to které téma. Já sám jsem zpravidla popsal notes. Vím taky, že tyto besedy pomohly do světa rozkřiknout, že kdesi v panelákových Modřanech na jihu Prahy existuje průkopnická Montessori škola – škola, která staví na pedagogice, kterou prošli i zakladatelé Googlu, Amazonu, Wikipedie a další lidé, kteří mění svět tak, jak ho známe (viz Montessori mafie), škola, která dokáže připravit děti pro dnešní a nejspíš i budoucí svět s tím, že je to škola státní, tj. dostupná všem.
Máte-li někdo chuť to převzít, napište mi: tomas@peoplecomm.cz. Milerád pomohu s kontaktováním řečníků a vlastně s čím bude třeba. Pokud se nikdo nenajde, besedy končí.
Co se týče proběhlých besed – zde jsou od konce:
1) O respektu s Katkou Královou z projektu Nevýchova – ZDE + video v úvodu tohoto blogu
2) O tom, jak vychovat kluka jako muže a holku jako ženu s Milanem Studničkou – ZDE
3) O celostní medicíně s Vladimírou Strnadelovou a Janem Zerzánem (v rámci festivalu zdravého jídla) – ZDE
4) O rozšířené rodině s Vráťou Hláskem – Primární a ty další prostory
5) O školství vs. vzdělávání s Ondřejem Štefflem – Nemyslete na bobra
6) O respektujcí komunikaci s Janou Nováčkovou – Respektující komunikace I. a
Respektující komunikace II.
7) O vlivu cukru na lidské tělo s Andreou Culkovou – projekce filmu Sugar Blues
8) S Ondřejem Hausenblasem O dětech, výchově, rodičovství
Na závěr tradičně připomínám, že tento blog existuje proto, abychom se vylaďovali na složitých tématech doby týkajících se našich dětí a přispěli tím tak ke změně toho, jak funguje české veřejné školství.
Spojme v tom síly, prosím! Pišme společně o tom, jak v dětech rozvinout jejich vrozený zájem a nadání a jak je co nejlépe připravit na život v 21.století.
Máte-li jakýkoli text s touto tématikou, napište na: tomas@peoplecomm.cz. Díky.