Pokud jste se nedívali, velmi doporučuji na víkend tento rozhovor. Já se od něho nemohl odlepit. Jako by se setkaly dva zcela rozdílné světy – jako by si 20.století povídalo s jednadvacátým. Je to vlastně svým způsobem rozhovor Montessori, Waldorfu, Sudbury, Summerhillu (a dalších vzdělávacích směrů stavících na respektu, svobodě a zodpovědnosti) s tradiční habsburskou školou postavenou na poslušnosti a memorování.
Pro kohokoli, kdo se zabývá reformou vzdělávacího systému to může být fascinující, praktický studijní materiál dvou zcela rozdílných přístupů k jedné oblasti našeho života.
Pokud si to pustíte, velmi doporučuji pokusit se vyřčené nikterak nehodnotit (blbý, dobrý, souhlas, nesouhlas, borec, trouba,…) – nic takového. Jen naslouchejte a nechte to na sebe působit. Mě nadchlo, jak rozdílně můžeme dnes v jedné společnosti vidět jednu identickou věc.
A pokud byste neměli dost, můžete si Stanislava Štecha poslechnout ještě jednou, tentokrát s Ondřejem Štefflem:
Nevím, zda jste už četli poslední knihu Tomáše Feřtka: Co nového ve vzdělávání?, která je momentálně nejlepší prací na téma toho, jak se svět škol a vzdělávání obecně mění. Pokud ne, doporučuji!
Fotky: Google plus; Videa: Youtube; Facebook: Montessori cesta
P.S.1: Možná jste si všimli dvou blogů – Monte parlament 9.2. a Monte parlament 12.1. Je to práce Patricka Najmana z osmé třídy, který na sebe vzal roli zapisovače při zasedáních našeho parlamentu. Tyto zápisy poznáte tak, že budou bez úvodní fotky/videa.
P.S.2: Pokud máte někdo chuť do našeho školního blogu občas přispět, napište mi na tomas@peoplecomm.cz. Budeme rádi za pestřejší spektrum názorů.