Letos na jaře mi definitivně došlo, že na Beránku existuje mimo – řádná škola. Nepřestává mě překvapovat, kolik lidí považuje Montessori na Beránku za důležitý příspěvek k reformě českého i slovenského školství a za inspirativní příklad toho, kudy by se mohlo naše veřejné školství dále ubírat.

Je to už 12 let, co (jako vzdělávací program v rámci obří sídlištní panelákové školy v okrajové pražské čtvrti Modřany) existujeme a co – za chodu – vylaďujeme naše fungování.
Je to už čtvrtý rok, co o tom všem aktivněji mluvíme i směrem ven. Naši učitelé a nově i absolventi o tom vyprávějí na konferencích (např. zde nebo zde) a besedách. Ve škole není během roku týden, kdy by u nás nebyl nějaký cizí učitel na náslechu, hospitaci nebo prostě na zkušené. Od podzimu 2013 (viz zde) pořádáme dvakrát do roka školní jarmarky, besedy s inspirativními osobnostmi (např. zde), rodičovské večery (viz zde). Od prázdnin 2014 píšeme tento blog (do 06/17 má bezmála 200 tisíc shlédnutí – detaily zde), od stejného roku točíme a sdílíme videa (viz náš youtube). K dnešku se na našich 49 videí někdo podíval 17 tisíc krát, celkově je lidé sledovali úctyhodných 120 tisíc minut. Na facebooku máme bezmála 900 fanoušků.

Rok od roku vidím, že všechna ta komunikace a sdílení – samozřejmě na prvním místě podložené denodenní mravenčí prací všech našich učitelů, asistentů, dětí, rodičů a přátel školy – nesou své ovoce.

Pozoruji to na vlastní kůži. V rámci své profese totiž jezdím často po besedách (do firem, škol, sousedských spolků,..) po celé ČR a SR. Zpočátku jsem býval překvapený, ale dnes jsem si už zvykl na to, že se mě na těchto setkáních prakticky vždy někdo někdo zeptá i na tu – cituji: … průkopnickou panelákovou, státní Montessori školu…na školu, do které chodili zakladatelé Googlu, Amazonu, Wikipedie a další lidé, kteří mění svět tak, jak ho známe…. na školu, u které se zdá, že dokáže připravit děti na budoucí svět… na školu, která je přes veškerý její věhlas státní, tj. dostupná všem.

Po těch letech besedování mám pocit, že právě kombinace „montessori“ a „státní školy“ fascinuje lidi nejvíc. Založit a provozovat soukromou Montessori školu (nebo jakoukoli jinou školu, která rozvíjí děti) pro vybrané děti movitých rodičů „umí každý“. Ale státní !?, tak, aby tu byl pouze miniaturní poplatek na druhého učitele a odpolední vyučování nebo ideálně poplatek žádný? Jak je to vůbec možné?

To, že se mě na Montessori na Beránku ptají v Plzni, ve Frenštátě, v Litomyšli nebo v Boskovicích mě vlastně už nepřekvapí. Když za mnou ale přišli lidé v Košicích nebo před dvěma týdny v Nitře a v Bratislavě s tím, že dokonce citují články z tohoto blogu, děkují za videa z našich besed, vyptávají se na detaily toho, jak to celé vlastně funguje, tak já prostě žasnu. Fascinuje mě to a dochází mi, že to Beránkovské Montessori je opravdu mimo-řádné – tj., že doslova stojí mimo řadu.

Od Plzně po Košice se mě ptají na tu „průkopnickou panelákovou, státní Montessori školu“ – školu, do které chodili zakladatelé Googlu, Amazonu, Wikipedie a další lidé, kteří mění svět tak, jak ho známe…. na školu, u které se zdá, že dokáže připravit děti na budoucí svět… na školu, která je přes veškerý její věhlas státní, tj. dostupná všem.

O tom, že naše děti přijdou okolo roku 2030 na úplně jiný trh práce, než na kterém se pohybujeme dnes (a vlastně, že  budou celkově žít pravděpodobně ve velmi jiné společnosti), jsem tu už napsal stohy textu. Dnešní většinová škola připravuje děti na trh, který známe z 90. let. Od zavední školní docházky v našich zemích, se v nich máloco změnilo (viz např. ukázka z knihy The Future of Professions níže).

Soukromé školy zase už od útlého věku separují děti movitých rodičů od těch ostatních. Státní Montessori se tak jeví, co se školního vzdělávání týče, jako ideální kombinace pro dnešní svět.

Fakt je ten, že my lidé se učíme na prvním místě nápodobou. To hlavní, co potřebujeme pro změnu, jsou příklady. Po mnoha letech, co se profesně věnuji právě  budoucnosti práce a podnikání (a nevyhnutelně tedy i alternativám vzdělávání, které by dokázaly naše děti lépe na nejistou budoucnost připravit), vím, jak důležitý každý takový příklad je. Je to laboratoř pro další zakladatele, pro budoucí i současné učitele, pro zákonodárce, pro státní úředníky, pro kohokoli, kdo má blízko k tématům vzdělávání, dětství a výchovy.

Máte-li zájem se k nám podívat, napište. Dveře jsou u nás otevřené.

P.S.: Na závěr už tradičně prosím – máte-li jakékoli téma vhodné pro tento blog (dětství, výchova, vzdělávání), napište mi na tomas@peoplecomm.cz. Díky.

Komentáře