Shlédl jsem právě dvě debaty na téma dětí a mobilů – nejprve tu s Jaroslavem Duškem níže v textu a následně tu se Simonem Sinkem nahoře.
Jaroslav Dušek mimo jiné mluví i o tom, jak dnes mnozí z nás vlastně ani neví, proč počít děti. A když už se to tak nějak stane, nevíme si s nimi rady. Překáží nám. A tak je až příliš často posadíme před nějaký ten počítač, dáme jim do ruky telefon, „připojíme je“ na internet…. a jak jde čas, divíme se, že počítač, mobil a internet jsou pro děti zajímavější než my doma.
Sinek mluví o tom, jak moc (a hlavně čím) jsou sociální sítě a mobily závislostní. Velmi trefně mluví o tom, že mobilní telefony jsou dětskou alternativou alkoholu, kouření a hazardu (např. Sarah Wilson – a mnozí jiní – považují za ekvivalent alkoholu u dětí cukr – zde). Dlouhodobé důsledky (nejenom dětské) závislosti na mobilech (i na cukru) se rovnají těm u alkoholiků a gamblerů.
„Fascinuje mě, kolik rodičů vozí své děti do školy autem! A co mi hlava nebere je to, kolik jich přijede každé ráno až k bráně.“, řekl mi nedávno jeden kamarád, také rodič u nás ve škole.
Já jsem na toto téma velmi citlivý. Od loňského léta chodím na dětskou onkologii v Motole za malým bratránkem, který se nám tam ve svých třech letech léčí ze vzácné formy rakoviny páteře. Pokaždé, když tam pozoruji všechny ty děti bez vlásků, s popelavou pletí, s vyhaslýma očima, většina non-stop napojená na hadičky (a samozřejmě jejich zoufalé rodiče), chce se mi brečet (a občas brečím). A vždy, když odcházím, přemýšlím co za tou rakovinou vlastně vězí (o tom, kolik jí je zde).
Vědci opakovaně potvrzují, že naše závislost na autech patří mezi klíčové příčiny. Napadlo mě proto do tohoto blogu překopírovat starší text, který jsem k tomuto tématu psal – v naději, že se i my u nás ve škole začneme zamýšlet nad alternativami, v současné době tolik populárního, modelu „1 – 2 děti = jeden automobil“ přijíždějící ráno co ráno, co nejblíže k bráně školy. Většina lidí neví, co karcinogenního benzo(a)pyrenu a dalších toxických látek tam tak vzhledem k tomutu (zlo)zvyku naše děti, jejich učitelé, i my ostatní do těla dostaneme. Možná by to chtělo exkurzi na onkologii. Možná by si stačilo o tématu něco načíst. Tento blog může pár informací poskytnout. Posuďte sami. Číst více…
Po Práci budoucnosti a Ranním vstávání tu mám dalšího mini-brouka do hlavy k úvahám a k případné diskuzi: děti a věci, konkrétně děti a mobily. Téma je to obří. Co vím, většina rodičů si nad tím lámeme hlavu. A tak dovolte to jen naťuknout. Pokud to někoho chytne, proberme to do větších hloubek.
Tohle není titulek z Blesku. Já své děti vážně (při)otrávil. A na náš školní blog o tom píšu proto, že to pro mě byla oči-otevírající zkušenost, která by se snad mohla hodit i jiným lidem. Nejenom rodičům, ale i učitelům dětí u nás ve škole. Úplně dole je malá prosba. Číst více…
Od jedné maminky od nás ze školy nám přišel následující e-mail: „Přišla za mnou Janička, že mají nové „MLÉČNÉ KARTY“ a abych jí dobila kredit. Ještě jsem se zkusmo podívala, zda něco nezbývá na starší kartě a zjistila jsem, že za 14 dnů vloni na konci roku vyčerpala 250 korun, vesměs za „zdravé“ sušenky, mléko s čokoládovými kuličkami nebo rovnou čokoládové tyčky. Tak jsem si vzala oba andílky k počítači a s nimi prošla nabídku automatu na www.happysnack.cz. Obě děti i mě zarazil výpočet ceny tzv. DOTOVANÉHO polotučného mléka – v nejobyčejnější variantě nás vychází litr na cca 39 korun, v ochucené 42 a v případě, kdy dojde dotace a čerpají za nedotovanou cenu, platí 72 korun za litr. Podobně hrůzné přepočty vyšly i u ostatních pochutin a „zdravých“ svačinek. Např. musli tyčinka „ProFigur“ u nás v automatu za 12,50 – dle Heureky k dostání od různých dodavatelů od 6 Kč za kus! Street XL u nás za 12,50 – k dostání od 7 Kč.“
Následující článek se po českém internetu už proběhl. Se svolením autorky Radky Smejkalové, která ho psala pro Týden.cz (ZDE) ho ale pro jeho aktuálnost uveřejňujeme i na našem blogu.
Poruchy chování, řídnutí kostí, alergie, kriminalita i zvýšený stres. Omezení kontaktu s přírodou u dnešních dětí má podle odborníků přibývající negativní dopady. „Když si vybavím své dětství, odvíjí se mi v hlavě film, v němž s partou děcek jezdíme na kole k rybníku, čvachtáme se v potoce, paběrkujeme brambory na poli a prozkoumáváme ‚divočinu‘ v okolí chaty, kam jsme jezdili,“ dokáže se ještě dnes zasnít čtyřicetiletý Petr Kučera. To všechno ale už odnesl čas…Číst více…
U příležitosti oslavy světového dne výživy připravujeme u nás ve škole na 4.10. „1. festival zdravého jídla„. Díky dotaci od městské části Praha 12 jsme si mohli dovolit pozvat i Margit Slimákovou (viz rozhovor o jednom z jejích projektů Skutečně zdravé škole nahoře v tomto článku) a požádat jí, aby se s námi podělila o nové trendy ve výživě a představila nám koncept zdravého talíře. Po přednášce a následné diskuzi připravujeme workshopy s cílem zkusit si připravit chutné a zdravé snídaně a svačinky, „burzu receptů“ a nakonec i společnou ochutnávku a debatu. Program připravujeme i pro děti.
Budujeme školu, která ve státním systému ukazuje, jak rozvíjet přirozené nadání každého dítěte, jak je vést k samostatnosti a rozvíjet u nich klíčové kompetence pro život v 21.století. Chceme v tom být inspirací ostatním.
Z příspěvků státu a rodičů ale pokryjeme pouze část nákladů potřebných na provoz a především rozvoj naší školy. Potřebujeme pomoci především s financováním nákupu pomůcek, rozšiřováním prostor, vybavením tříd, mimoškolních aktivit dětí, vzděláváním našich učitelů. Proto oceníme jakékoli finanční dary, které můžete zasílat na náš trasparentní účet: 2700467567/2010
