Včera v podvečer k nám do školy přijel Ondřej Hausenblas (zde, FB). Byla tam kamera, a tak se můžete k některým jeho myšlenkám vrátit, případně – pokud jste tam nebyli – se zaposlouchat poprvé. Mluvili jsme o dětech, o rodičích, učitelích, o vzdělávání, školách a o školství. Skvělá debata to byla!
Skvělá a dlouhá :-). To, že video-záznam má dlouhých 119 minut (proto má video dvě části) mi došlo, až když jsem to večer stříhal. Začínali jsme v 17.30 (s krátkou přestávkou v cca polovině) a já si ani nevšiml, že najednou je bezmála 20.00. Tak moc mě to pohltilo! Popsal jsem při tom poznámkový blok a jak mi doznívaly myšlenky, moc jsem toho v noci nenaspal.
Po včerejšku jsem si znovu připomenul, jak moc potřebujeme setkávání s lidmi, kteří již něco zažili, jsou zvídaví, umějí pozorovat, chápat svět v souvislostech a dokáží své znalosti a postřehy předat. A to tedy Ondřej Hausenblas umí. Fascinuje mě jeho schopnost hovořit v několika rovinách najednou a přitom stále držet nit. V obecenstvu jsem včera napočítal přes šedesát lidí, a tak usuzuji, že nás bude víc, kdo podobnou intelektuální stimulaci potřebujeme. Možná tím víc, čím rychleji se svět okolo nás mění.
Většina zúčastněných byla logicky od nás ze školy – učitelé i ostatní rodiče. Mám pocit, že po každém jarmarku, po každém rodičovském večeru, po každé takové besedě tam vzniká parta lidí, kteří mají něco společného a kteří se do školy těší mimo jiné i jeden na druhého. Já to tak mám. Díky za to, že jsem ten pocit mohl včera opět zažít.
Další besedu plánujeme na 11.1.2016. Tentokrát to bude kino-debata. Máme slíbenou kopii filmu Sugar Blues věnujícímu se hyper-aktuálnímu tématu cukru. Po projekci se těšte na besedu s režisérkou filmu Andreou Culkovou – viz zde.
Mějte se hezky!!